Atentát na Reinharda Heydricha

6. ledna 2008 v 23:17 | Čičin |  Druhá světová válka
Atentát na Reinharda Heydricha
27. květen 1942 se do českých dějin zapsal jako jeden z nejvýznamnějších dnů. Byla to středa kdy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich jel ze svého zámečku v Panenských Břežanech do centra města. Na Kirchmaierovy třídě však na Heydricha čekali dva muži s úmyslem jej zabít. Heydrichův Mercedes-Benz 320 zpomalil kvůli projíždějící tramvaji, když Josef Gabčík vystoupil z nepatrného hloučku lidí čekajících na právě přijíždějící tramvaj. Šel k ohbí zatáčky, přez ruku přehozený balonový plášť, který skrýval samoapl Sten. Když projížděl Mercedes kolem Gabčíka odhodil svůj plášť a zamířil na svůj cíl sedící na sedadle spolujezdce. Řidič Johannes Klein zavolal: " Pozor atentátníci !". Gabčík stiskl spoušť, ale rána nevyšla. Heydrich nařídil okamžitě zastavit. Toho využil Kubiš, jenž stál v záloze. V okamžiku sáhl do aktovky a pohotově vrhl bombu. Výbuch zdemoloval stěnu vozu, roztrhl pravou zadní pneumatiku a vyvrátil dveře.
Následovalo několik vteřin absolutní ticho. Zazněli první výkřiky cestujících tramvaje. Klein vytáhl svou pistoli Walther PPK, Gabčík s Kubišem stříleli na Kleina a Heydricha z pistolí Colt, žádná ze střel však nezasáhla cíl. Kubišovi se podařilo z místa činu ujet jenom díky výstražným výstřelům. Gabčík, pronásledovaný Kleinem brzy unikl. Heydricha nechal bezmocně ležet se dvěma zásahy v noze. Heydrich pocítil silnou bolest a pomalu se přesunul zpět k zasaženému automobilu. Během několika minut byl nákladním automobilem dopraven do blízké nemocnice na Bulovce. Za dopadení útočníků byla vypsána odměna ve výši 2000000 říšských marek a za přechovávání nehlášených osob trest smrti. Adolf Hitler navrhoval zatčení 10000 rukojmí. V Praze bylo zastřeleno 936 osob, z toho 132 žen. Z Říše zamířily do Prahy policejní posily z Drážďan, Berlína, Vídně, Vratislavy... Německé formace začaly rozsáhlou razii, která měla postihnout maximum z 35000 vytypovaných domů. Zadrženo bylo celkem 541 osob. Reinhard Heydrich zemřel ve čtvrtek 4. června 1942 v nemocnici na Bulovce. Nastala další vlna zatýkání a razií, ale bez výsledku. Až dne 14. června 1942 byla doručena obálka s anonymním dopisem: "zastavte pátrání po pachatelích atentátu... , pachateli jsou jistý Gabčík ze Slovenska a Jan Kubiš, jehož bratr je hostinským na Moravě... ". Tímto málem přehlédnutým psaním si vyrobil alibi bývalý český voják, neúspěšný člen výsadkové skupiny Out Distance, Karel Čurda. Zaměnil službu vlasti za soukromé zájmy, se skupiny byl vyloučen a teď se policejně nehlášený ukrýval na půdě v domě své matky v Nové Hlině, okr. Třeboň. Hrozil mu (i jeho matce) trest smrti, v novinách se však 13. června 1942 dověděl, že pohrůžka zastřelením za přečiny proti říši se nevztahuje na osoby, které nejpozději do 18. června do 20:00 poskytnou gestapu údaje přispívající k objasnění atentátu... To je přece jedinečná šance na osobní amnestii.Pachatele atentátu přece dobře zná - ještě z období parašutistického výcviku v Londýně. 16. června přichází dovršit osobní dílo zrady, započaté anonymem na Benešovské poště, na pražské ústředí gestapa. Výslech Čurdy provázený počáteční nedůvěrou a bitím, trval s přestávkami celou noc. Čurda vylíčil celý svůj životopis, udal jména parašutistů, s nimiž byl shozen, jména osob, u nichž dříve viděl předměty nalezené po atentátu na místě činu, jména všech přechovávačů, které znal. Věděl, že pistole jednoho z atentátníků byla v aktovce zabalena a přikryta trávou - tento fakt, jenž byl všeobecně známý, gestapáky přesvědčil, že Čurda ví, o čem mluví. Jediné, co nevěděl, bylo současné místo úkrytu atentátníků. To už však nebylo na základě udaných indcijí těžké odhalit. Během 17. června bylo gestapem zajištěno asi deset nebo dvanáct rodin, jež měli podle Čurdy s atentátem něco společného, a ještě týž den večer už na gestapu věděli, že se pachatelé atentátu ukrývají v katakombách řecko-pravoslavného kostela Karla Boromejského (dnes Cyrila a Metoděje) v pražské Resslově ulici. 18. června ve 4:15 je kostel obklíčen jednotkami SS pod velením jejich Sturmführera Pannwitze. V poutech je převezen farář Čikl, aby kostel odemkl. V kryptě se tu ukrývá sedm mužů - tři atentátníci, nadporučík Adolf Opálka, který se měl postarat o zpáteční transport atentátníků do Anglie, a tři parašutisté (Jaroslav Švarc, Josef Bublík a Jan Hrubý), kteří byli vysazeni koncem dubna v prostoru Křivokládských lesů jako záložní skupina. Nemají šanci utéct, ale nejsou ochotní se vzdát. Brání se střelbou z pistolí a granáty. Jsou přivoláni hasiči - stříkacími hadicemi naplňují oknem kryptu do výše 1m vodou (aby munice a výbušniny parašutistů, kterými se tak úporně brání proti přesile čtyř set mužů nahoře, nasákly vodou a byli neupotřebitelné). Poslední suchý náboj si ušetřil každý sám pro sebe. "Aktšlusu" před kostelem je přítomen sám státní tajemník K. H. Frank. Na oltářním koberci na chodníku je tu do řady poskládáno sedm mrtvých těl.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 martin martin | 20. února 2009 v 19:14 | Reagovat

jó, tohle byla sviňe!

2 Dan Dan | 26. března 2009 v 17:30 | Reagovat

Reinhard Heydrich,byla nepopsatelná svině s polu s Adolfem Hittlerem Himllerem.Nechápu ty co si přejí aby se Hittler vrítil.Tohle jsou takový vymaštěný hlavy,že bych jim přál zažít to samé,pak by si rozmyslely vykřikování nacictických hesel apod.        No, doufejme že dostanou rozum.                           Dan.

3 tomas tomas | 18. dubna 2009 v 13:42 | Reagovat

souhlasim s Danem. Nevi nekdo nahodou, jestli byl natocen i film o tom atentatu? jak jsem byl maly pamatuji se s televize, jak se par muzu schovavalo prave v nejakem kostele branici se zuby nechty proti nacistum - byl to cernobily film. dekuji

4 Miloš Bohl Miloš Bohl | E-mail | 26. srpna 2009 v 13:41 | Reagovat

Postavením památníku parašutistům, kteří provedli atentát na Heidricha v Holešovicích, mě přivedlo na myšlenku, znovu sdělit někomu, koho by to zajímalo, moje zážitky s přímého kontaktu s pozůstatky parašutistů v pitevně „Soudního lékařství“ v Hlavově ústavu v Praze.

Pracoval jsem několik týdnů v tomto ústavu jako telefonní mechanik v roce 1943. V té době byl tento ústav součástí německých vysokých škol. Byla to pro mě těžká situace, protože jsem uměl velmi málo německy. Ale v ústavu bylo dost českých zaměstnanců, takze mě to pomáhalo dohovořit se v nejnutnějších případech česky. Kromě toho tam byli i pražští němci, kterí ač neradi, ale v nutných případech, mluvili se mnou česky.

Tak se stalo, že jednou odpoledne, kdy ústav opustili něměčtí pracovníci ústavu, za mnou přišla uklízečka – pražská fanatická němka a zavedla mě do jedné pitevny, otevřela dvířka kovové skříně a ukázala mě hlavy ve skleněných dozách naplněných lihem a jedna hlava byla v hliněné míse s lihem položena nabok. Začala hrozit rukou na hlavy a říkala „to jsou hlavy vrahů, kteří zabili Heidricha“. Ukazovala „to je Gabčík, to Kubiš a v té míse Valčík“.

Později, když jsem pracoval odpoledne a přesvědčil se, že už je ústav prázdný od němců, šel jsem sám do té pitevny, otevřel skříň a se smutkem si hlavy prohlížel. Gabčík měl jedno oko pootevřené a v čele nad okem byl vidět otvor po průstřelu. Našel jsem si příležitost a k hlavám jsem přivedl svého bratra Otu a jednou i svého spolupracovníka Láďu Brabence. Byl to pro nás smutný a nezapomenutelný zážitek.

Nevím, zda měl někdo z čechů příležitost, kromě nás, tyto hlavy také vidět, určitě to ale byli čeští pracovníci, jak p. Králík – pomocný pracovník při pitvách, především p. Pánek – zřízenec u přejímání mrtvol a pečovatel o lednice v přízemí ústavu. Za tímto panem Pánkem jsem šel ihned po ukončení revoluce, abych zjistil, co se stalo s hlavami parašutistů. On mě řekl, že odpoledne 5. května, naložil hlavy do kufru zástupce přednosty ústavu esesák (Horst – nevim již přesné jméno), kufr naložil do svého Fordu-Eifel a odjel asi do své vily na Barrandově. Pan Pánek mě též řekl, že v průběhu revoluce jeli do jeho vily, kde zjistili, že je on a celá rodina otrávena. Našli i ten kufr z něhož bylo patrné, že tam hlavy byly, ale byl již prázdný. Předpokládali, že hlavy cestou někdo vyhodil a nebo je někde zakopal (na zahradě vily). Že by hlavy vyhodil cestou je málo pravděpodobné, protože jel rušnými ulicemi a těžko mohl něco s hlavami před lidmi dělat.

Ve snaze pokusit se objasnit tyto události a možná i najít zmizelé hlavy, napsal jsem o těchto poznatcích do redakce novin „Večerní Praha“, abych dal do pohybu zájem o tento případ. Z redakce VP přišel pozdějí mladý novinář p. Valeš (snad ještě student), kterého jsem seznámil se svými poznatky, a upřesnil mu některé podrobnosti o osobách, které by měli mít kvalitnější a ucelenější poznatky o těchto událostech. Především se jednalo o p. Pánka a p. Králika (ten byl znám fotbalový rozhodčí bytem v Praze-Libni). Jestli se o tento případ dále někdo zajímal mě není známo – nikdo již za mnou nepřišel a o tom nehovořil. Byl to v době 1970-71, kdy byla možnost více lidí vyslechnout a zjistit více skutěčností, ale nebyl o tuto věc patřičný zájem.

Dodnes mě tíží, že jsem nemohl více udělat k nalezení hlav. Nyní mě je 85 roků, blíží se ukončení mého života a rád bych, aby poznatky se mnou nezmizely a přál bych si kdyby je někdo využil k případnému pátrání a objasnění zmizení hlav.

Praha 26. srpna 2009

Miloš Buhl

5 Antonín Wolf Antonín Wolf | E-mail | 30. listopadu 2009 v 9:09 | Reagovat

Dobrý den p.Bohl moc vás zdravím a chtěl bych vás požádat o kontakt na vás stačí váš e-mail budu vás kontaktovat.Moc se zajímám o osudy parašutistů z Reslovy ulice a vaše vzpomínky bych rád zůročil v pátrání které mám v plánu a vaše svědectví má pro mě obrovskou cenu .Přeji vám hezký den a budu se těšit na vaší odpověd Antonín Wolf Zander1@seznam.cz

6 Martin Martin | 12. prosince 2009 v 17:59 | Reagovat

Dane máš absolutní pravdu a ty vymaštěné pitomce,kteří si jen hrají na tvrďáky a vůbec nevědí co to byla za hrůza,bych strčil aspoň na týden do jakéhokoli konc.tábora a potom by mohli volat po Hitlerovi!!!!! Mějte se M.

7 Martin Martin | 15. ledna 2010 v 10:29 | Reagovat

[3]: jo ten film se jmenuje Atentat a mam kdyby jsi chtel ozvi se icq 261070737

8 h20 h20 | 22. února 2010 v 20:15 | Reagovat

přesně, heydrich byl svině!!!

9 Michalm Michalm | 3. května 2010 v 21:07 | Reagovat

Film se jmenuje Atentát a dal se před nedávnem koupit za 49,-Kč. Na to,že se točil za komančů,celkem dobrý až na některé nepřesnosti.

10 Theriak Theriak | 3. prosince 2012 v 8:49 | Reagovat

Hmm,to svědectví o hlavách v lihu je sice hezké,ale v r.1943 byl z Valčíkovy hlavy dávno osteologický preparát,který byl 8.2.1943 vyfotografován policistou B.Pomezným(společně s dalšími čtyřmi lebkami).Hlavy Kubiše a Gabčíka byly uzamčeny ve skříni v malé pitevně-pochybuji,že by od té skříně měl kdokoliv kromě lékařů klíče.Gabčík na posmrtných snímcích díru v čele nad okem nemá.Hlavy zmizely z ústavu 25.5.1942, ne začátkem května.(svědectví V.Maděry,který byl pátráním po nich pověřen).A pak je tu ještě svědectví dcery zřízence Pánka,paní Neradové,že žádný Čech nesměl s ostatky parašutistů přijít do styku.Tím méně někdo,kdo v ústavu nebyl zaměstnán.

11 Theriak Theriak | 3. prosince 2012 v 8:52 | Reagovat

Překlep -pochopitelně 25.4.1945

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama